Základní metody práce pro rozvoj kvality čtení ve 3. ročníku

Základní metody práce pro rozvoj kvality čtení ve 3. ročníku

Metody práce jsou podobné těm ve 2. ročníku, jenom mají jiné proporcionální zastoupení a naučené činnosti a aktivity můžeme dále rozvíjet a postupně zvyšovat jejich náročnost pro žáky. Ubývá nácviku techniky čtení a přibývá práce s texty. Výcvik techniky čtení je vyváženější s literární výchovou a úkoly, které podporují čtení s porozuměním a rozvoj dalších stránek žákovy osobnosti.

 

Hlasité čtení

Hlasité čtení – dbáme již více na výraznost, obzvláště u čtení textů po přípravě. Na to navazuje též přednes, vyprávění a dramatizace.

Hlasité čtení však zůstává i v tomto ročníku důležitým prostředkem k seznámení s textem. Většina žáků by měla číst plynule věty a měla by být schopna sledovat v textu souvislost přiměřeně obtížných vět a souvětí. Žákům, kteří ještě mají s plynulostí při čtení potíže, nadále doporučujeme číst hodně nahlas a hlavně zdůrazňujeme, aby mysleli na vázané čtení obzvláště obtížnějších slov. Čtení takovýchto slov s nimi nadále procvičujeme např. i spolučtením.

 

Tiché čtení

Tiché čtení – může být v tomto ročníku zařazováno již častěji. Stále je však potřeba provádět kontrolu porozumění textu a vracet se k hlasitému čtení (např. i individuálně u učitele), abychom mohli odstraňovat včas případné špatné návyky, které se mohou začít s přechodem na tiché čtení opět objevovat (dvojí čtení, opakované čtení některé části obtížnějšího slova, hláskování slova, předčítání slova šeptem a jeho opakované čtení nahlas). Přechodem mezi hlasitým čtením a čtením tichým je čtení šeptem.

Porozumění čtenému textu – je podstatným znakem čtenářského výkonu podobně jako správnost. Ve 3. ročníku se již zaměřujeme více na porozumění, protože je základem pro další čtení ve vyšších ročnících a vlastně cílem čtení jako takového (např. výběrové čtení, studijní čtení). Navíc správné porozumění čtenému umocňuje rozvoj fantazie a prožitky při čtení (krásná literatura, poezie).

Porozumění lze zjišťovat různými způsoby. Např.:

-          učitel klade otázky

-          žáci vymýšlejí otázky pro spolužáky (je mnohem efektivnější)

-          žáci si přečtou otázku sami v čítance, na tabuli, v pracovním listu…

-          žáci plní úkol, který si přečtou

-          vyhledávání určitých slov, vět či části textu s ohledem na porozumění

-          zamyšlení se nad pointou příběhu

-          vytvoření ilustrace

-          srovnání ilustrace s textem

-          různé tvořivé činnosti související s textem

-          krátké převyprávění příběhu (reprodukce).

 Vyjádřit obsah přečteného textu není úkol pro žáky tohoto období zrovna lehký. Čím delší je text, tím je tento úkol samozřejmě obtížnější. Proto musíme začínat s podobnými úkoly u textů kratších, obsahově jednodušších, s jasnou dějovou linií. U textu složitějších je potřeba vést žáky k uvědomování si, z jakých částí se text skládá, které jsou hlavní momenty děje, co pro děj není podstatné, jak se děj rozvíjí apod. Zpočátku můžeme toto uvědomování vést vhodnými otázkami a prací s jednoduchou formou osnovy (např. obrázkovou), kterou mají žáci danou k dispozici, později pracujeme s dalšími podobami osnov (klíčová slova, nadpisy k jednotlivým částem, vlastní obrázková osnova atp.). K členění textu po dějových částech a k pochopení jeho obsahu napomáhá také např. čtení po rolích a dramatizace. Obsah textu, který nemá jasnou dějovou linii (např. texty naučné, encyklopedické), lze vyjádřit např. formou myšlenkových map, řetězcem slov, výběrem klíčových slov, ilustrací k textu apod.

 

Vyhledávací čtení

Pokud jsme s žáky prvky vyhledávacího čtení zařazovali od 1. ročníku, můžeme ve 2. a 3. ročníku zařazovat obtížnější úkoly v různých obměnách. Nadále platí, že žák čte text opakovaně s ohledem na zadaný úkol. Ve 3. ročníku již žáci zvládnou číst text napoprvé a soustředit se při čtení na informaci, kterou mají z textu zjistit. Úkoly tohoto typu významně podporují čtení s porozuměním a jsou dobrým úkolem pro rychlejší žáky, pro samostatnou práci, práci skupin či námětem k individualizaci ve výuce.

Náměty pro zadání k vyhledávání:

- vyhledej určitá slova (zadaná učitelem, na lístečcích, na tabuli), věty s těmito slovy opiš

- vyhledej v textu část, ve které se dozvíme něco konkrétního (vyhledávání nějaké věty, více vět, odstavce z textu)

- vypiš podle textu (např. jaký je pracovní postup, popis hrdiny, místa, kde se děj odehrál)

- nakresli podle textu (např. jak hrdina vypadal, jak si představuješ místo, kde se příběh odehrává)

- doplň podle textu chybějící slova do vět vybraných z textu

- připrav si odpovědi na otázky podle textu

- vyhledávání slov, slovních spojení, vět s určitým mluvnickým učivem (např.: vyjmenovaná a k nim příbuzná slova po b, podstatná jména rodu mužského, souvětí)

- splň úkolu podle přečteného textu (v textu je např. návod na výrobu nějaké pomůcky, hračky, postup při přípravě pokrmu)

- doplň podle textu chybějící údaje do tabulky (žáci se učí orientovat se v tabulkách, grafech údaje v nich vyhledávat, ale také je do nich zapisovat)

- doplň do textu chybějící údaje z tabulky, grafu (žáci se učí informace z tabulek, grafů číst, rozumět jim a smysluplně je použít).

Při zadávání těchto úkolů vždy vycházíme z úrovně žáků a jejich schopností. Dbáme na přiměřenost, ale obtížnost postupně zvyšujeme tak, abychom zejména šikovnější žáky rozvíjeli a úkoly byly pro ně zajímavé.

 

Studijní čtení

Je způsob čtení, který je již postaven na tom, že žáci dokáží přiměřený text přečíst. Jde o texty, které pomáhají získat nové informace, vědomosti a znalosti z různých oborů. Mohou to být, kromě klasických učebnicových textů také texty z encyklopedií, časopisů, články získané z internetu apod. I zde se předpokládá určitá úroveň čtenářů, zkušenosti z podobné práce a přiměřenost textu. Již od prvopočátku můžeme žáky učit pracovat s textem s ohledem na jejich znalosti, které již mají, co je pro ně nové a čemu v textu nerozumějí. Nejjednodušší je užívání domluvených symbolů pro slova – vím, nevím, zjistím (např. smajlíci, nebo zátrh, křížek a otazník).

 

Zážitkové čtení

Je součástí literární výchovy. Je to čtení vhodné literatury podle vlastního výběru žáků či na doporučení učitele, jiného spolužáka apod. Vlastní čtení rozvíjí všechny čtenářské dovednosti, podněcuje fantazii dětí, představivost. Vhodná volba knihy, její úspěšné přečtení a radost z přečteného je motivací k dalšímu čtení. Žákům pomůže, pokud se s přečtenou knihou a zážitky z četby mohou podělit s ostatními. Pak přicházejí na řadu besedy nad knihami, výstavky knih, krátké referáty, které by motivovaly ostatní děti k četbě.

Prameny:

Doležalová, A. Metodika činnostního učení čtení s porozuměním ve 2. a 3. ročníku. Tvořivá škola, 2012

Rosecká, Z. a kol. Malá didaktika činnostního učení. Tvořivá škola, 2004

© 2019 Copyright Tvořivá škola - hlava ruce srdce | tvorivaskola.cz
RSS