Řeč, jazyk, řečové a jazykové dovednosti, příprava na čtení

Řeč, jazyk, řečové a jazykové dovednosti, příprava na čtení

Řeč je schopnost, která se rozvíjí těsně ve spojení s myšlením. Vývoj řeči probíhá vlastně od narození. Úzce souvisí s rozvojem motoriky, vnímání a na sociálním prostředí, ve kterém dítě žije. Podle toho, na jaké úrovni se nachází řeč dítěte v období kolem šestého roku, závisí také jeho úspěšné zahájení školní docházky.

Řeč se učí nápodobou. Záleží tedy na rodičích, rodině i nejbližším okolí dítěte, jak bude dítě po stránce řečové, jazykové a komunikativní připravené.

Po pátém roce dítěte by měla být ukončena správná výslovnost všech hlásek. Jestliže tomu tak není, měla by být neprodleně zahájena logopedická péče. Pokud dítě nastupuje do školy s vadou výslovnosti, je to pro něj handicap, se kterým se musí vyrovnávat.

Další oblastí je dostatečná slovní zásoba. Ta se získává hlavně tím, že si rodiče s dětmi hodně povídají, dávají dětem prostor k vyprávění, všechno, co vidí, dětem pojmenovávají, slova opakovaně užívají tak, aby je dítě do svého okruhu slovní zásoby přijalo. Prohlížení knih, četba pohádek a příběhů, společné sledování pořadu jsou všechno podněty k rozvoji slovní zásoby, ale je potřeba je doplnit otázkami, hovorem apod. Pokud je dítě odkázáno jen na sledování pořadu samo, stává se pasivním pozorovatelem a také získává pouze pasivní slovní zásobu. To znamená, že slova, která zná z pořadu televize, neumí použít ve vlastní řeči.

 

Jazyka jeho správné užívání se také dítě učí nápodobou. Počáteční užívání slov ve významu vět přechází k postupnému užívání vět čím dál složitější stavby. Stejně tak gramaticky správná řeč je otázkou času a zkušeností. Čím více má dítě možností mluvit, komunikovat, tím méně používá agramatismů.

 

Fonematický sluch je schopnost rozlišovat fonémy v řeči, je to složitější proces, který přímo souvisí se zráním CNS. Schopnost sluchového rozlišování, sluchové analýzy a syntézy je velmi důležitá schopnost pro počáteční výuku čtení i psaní stejně jako dostatečně vyzrálé zrakové postřehování a rozlišování, zraková a sluchová paměť.

Pokud není některá ze složek dostatečně připravena, může to být jeden z důvodů selhání dítě v období zahájení školní docházky.

 

Správné dýchání při mluvení (říkání říkanek, zpívání) je také pro plynulost a srozumitelnost řeči důležité. Je proto potřeba sledovat, zda dítě při mluvení správně a ekonomicky dýchá. Některé děti se nadechují na nevhodných místech během řeči, nebo dokonce podle své okamžité potřeby i uprostřed slova. Jejich hovor je pak nepřirozeně přerýván většími či menšími pauzami k nádechu. Proto do přípravy na budoucí čtení patří také dechová cvičení. Cílem těchto cvičení je uvědomování si svého dýchání, nácvik správného dýchání a nácvik prodlužování výdechu. Dýcháním zásobujeme kyslíkem všechny orgány a tak zajišťujeme jejich správnou funkci. Dýchání ovlivňuje také vývoj hrudního koše a držení těla.

 

Nácvik správného nádechu:

Cvičení je vhodné provádět nejdříve vleže, pak vsedě i vestoje. Pro správný nácvik je dobré, může-li si dítě bránici ohmatat (položí ruku pod výběžek hrudní kosti). Na toto místo můžeme dítěti položit např. plyšovou hračku nebo nějaký lehký předmět. Při správné technice nádechu a výdechu dítě vidí, jak se tento předmět pohybuje nahoru a dolů. Při správném nádechu se nejdříve zvedá oblast bříška, na kterém je posazená hračka a teprve potom hrudní koš. Při nádechu by se neměla zvedat ramena.

Dechová cvičení se využívají také ke zklidnění dětí a zvýšení jejich koncentrace. Cvičení by měla být pro děti přitažlivá, zábavná. Je tedy důležitá jejich vhodná motivace.

 

Náměty pro dechová cvičení:

- čichání – nádech, výdech (ta voní, to je nádhera)

- foukání – nádech, dlouhý výdech při foukání (sfoukávání svíček na dortu, foukání do míčků, papírových kuliček, bublifuku, peříček, brčka, větrníky, plastové hračky na vodě, pěna na koupání), foukání do píšťalek, flétniček

- volání, fandění, zvuky – „Haló! Hip, hip! Do toho! Mašinka ššššššš.“

- prodlužování výdechu – říkání slov jedním dechem (počet slov zvyšujeme), opakované říkání jazykolamů, postupné prodlužování věty (Maminka peče. Maminka peče koláče. Naše maminka peče koláče. Naše maminka peče dobré koláče….), hry typu „Byl jsem v zoo a viděl jsem…“, říkadla typu „Oře, oře Jan“.

 

Artikulační cvičení

Artikulace je vytváření hlásek mluvidly. Pro správnou výslovnost každé hlásky je důležitá dostatečná pohyblivost mluvidel, tedy jazyka a rtů. Pokud je pohyblivost mluvidel jakkoliv omezená, správné vyslovení hlásky se pravděpodobně nepodaří. Proto je potřeba zařazovat různá artikulační cvičení, která nám budou pohyblivost mluvidel podporovat a tím i zvyšovat šanci pro správnou výslovnost dané hlásky. Vždy je potřeba cvičení vhodně motivovat, aby děti bavila.

 

Náměty pro cvičení jazyka:

- vypláznout jazyk – olizovat spodní (horní) ret doprava, doleva, jako když se houpe houpačka, potom oba najednou dokola

- zavřít pusu – jazykem tlačit do tváří a dělat bouličku, tlačit jazyk uvnitř v puse pod nos, na bradu

- uvolnit jazyk – pohybovat jím zprava doleva, zrychlovat, dolní čelist musí být v klidu

- hra na koníčka – klapat jazykem, jako když klape koníček kopyty

- hra na čertíka – rychle pohybovat jazykem dopředu, dozadu, pohyb nesmí být do strany

- vypláznou jazyk – střídavě dělat špičku a zase ho zploštit

- v ústech vytvořit jazykem mističku.

 

Náměty pro cvičení rtů:

- nafukování tváří

- špulení rtů – střídavě vyslovovat hlásku O – E, U – I

- pískání, prskání

- vtahování koutků

- otevírání úst.

 

Náměty pro rozvoj řeči a výslovnosti:

- dechová a artikulační cvičení

- dětská říkadla, říkanky, rozpočitadla, popěvky, logopedické říkanky (např. F. Kábele: Brousek pro tvůj jazýček)

- poslech, vyprávění pohádek, předčítání příběhů, následné převyprávění dětmi

- jazykolamy, hádanky

- vysvětlování významu neznámých nebo nejasných slov

- hry se slovy (chápaní a tvoření antonym, synonym, homonym)

- hry s významem slov (co k sobě patří, co do řady nepatří)

- hry s obrázky (pojmenování, co je na obrázku nesprávné, domýšlení, co by se stalo, kdyby…, řazení podle dějové posloupnosti a vyprávění děje)

- hry na řešení situací (co bys udělal, kdyby…)

- hry na tvoření vět k obrázkům, k daným slovům

- hry na dokončování vět podle příběhu, fantazie či obrázku

- hry na doplňování vět slovem ve správném tvaru, kdy je slov nahrazeno obrázkem

- hry na rozpoznávání gramaticky nesprávně utvořených vět

- hry na otázky, kladení otázek, odpovědi (podle pohádky, příběhu, ilustrace, obrázků, konkrétní situace, tématu…)

- hry typu Hádej, co myslím? Hádej, kdo jsem?

- hry typu Co by to mohlo být? (neznámé věci, zvláštní obrázky…), Co by bylo, kdyby…(domýšlení děje)

- čtení z knih se společným sledováním obrázků, obrázkové osnovy

- návštěva divadelních a filmových představení, výstav, knihoven, besedy

- příprava dramatických pásem, vystoupení, besídek.

 

Náměty pro rozvoj naslouchání, fonematického sluchu a sluchové paměti:

- hry na poznávání zvuků, hlasů osob, zvířat, hudebních nástrojů

- rozlišování délky, intenzity a počtu zvuků

- hudební hádanky

- soustředěné naslouchání – Co se děje na ulici, v sousední třídě, jaký pokyn učitel zašeptal, hra na tichou poštu

- poslech textu (čteného učitelem, nahrávky)

- vyhledávání věcí podle zvuku (tikání, atp.)

- doprovod pohádky, vyprávění zvuky, hlasy

- zapamatování si určitého počtu slov, zapamatování si jednoduchého říkadla, básničky, písničky

- zapamatování si krátké melodie, rytmického cvičení, určitého počtu zvuků (ťukání, klepání, atp.)

- hry typu „Když jsem jel na výlet, tak jsem si vzal“, postupné přidávání slov (zpočátku hrajeme v menších skupinách)

- zlepšování intonace – dramatizace různých situací, pohádek

- postřehování prvních hlásek ve slovech, často ve spojení s prací s obrázky

- vymýšlení co nejvíce slov na danou hlásku, slovní fotbal

- hledání, hádání slov podle počáteční hlásky a nápovědy typu: je to malé šedé zvířátko, začíná na „m“

- rozdělování slov na slabiky vytleskáváním, poskoky

- skládání jednoduchých slov z hlásek: p-e-s, m-á-m-a

- sluchové rozlišování – slova podobně znějící – mrak/drak, malá/milá

- sluchové rozlišování – slova se rýmují/nerýmují

- sluchové rozlišování slov ve větě

- určování daného slova ve větě, vyprávění (děti reagují domluveným způsobem, např. tlesknou, probudí se, pokud uslyší předem domluvené slovo)

- hra typu „Všechno lítá“, děti reagují domluveným způsobem (např. zvednou ruce, dřepnou) na slova, která se k předem stanovému kritériu nehodí

- postupné rozvíjení vět – učitel řekne holou větu, postupně se i snažíme rozvíjet vždy o jedno slovo, např.: Maminka peče. Maminka peče koláče. Maminka peče dobré koláče.

- vyhledávání obrázku v souboru podle toho, které dítě slyšelo, postupně říkáme více slov a děti je musí vybrat, případně také seřadit podle pořadí, v jakém byla zadávána

- plnění pokynu, později více pokynů najednou.

 

Náměty pro rozvoj zrakového postřehování a zrakové paměti:

- barvy a barevné vnímání (písničky s barvami – „Na tý louce zelený“, pohybové hry – Čáp ztratil čepičku“, pohádky – „O červené Karkulce“, věty – Mirek dostal krásného hnědého psa)

- vyprávění o tom, co jsme viděli na vycházce, výletě, v divadle na fotografii, obrázku

- pojmenovávání a rozlišování věcí kolem sebe, předmětů a tvarů

- postřehování shod a rozdílů (v čem je předmět, tvar jiný, co se změnilo ve třídě, na spolužákovi, na nástěnce, kde je schovaná hračka, obrázek, barevná kartička)

- postřehování tvaru stejného mezi podobnými, tvaru lišícího se polohou, detailem

- rozkládání celku na části a obráceně jeho skládání v celek (rozstříhané obrázky, puzzle, kostky s obrázky)

- postřehování rozdílů – obrázky, grafické znaky, podobná písmena

- orientace v prostoru, na ploše – pojmy nahoře, dole

- orientace v řadě – pojmy první, před, za, druhý

- pravo-levá orientace – na těle, v prostoru, na ploše, na obrázku, na grafickém znaku

- levo-pravá orientace – příprava na čtení a psaní – řazení předmětů, obrázků zleva doprava, čtení obrázků, seřazených předmětů, dětí, orientace v řadě

- dokreslování obrázků podle předlohy

- překreslování jednoduchých obrázků zakreslených ve čtvercové síti

- opakování daných vzorů v řadě – navlékání korálků, prvků, dokreslování řady

- Kimovy hry, pexesa, domina, lota, deskové hry typu Člověče, nezlob se

- stavebnice různého druhu, mozaiky, stavby podle předlohy.

 

 

Alena Bára Doležalová, ZS Jiráskova, Vysoké Mýto

 

Prameny:

Doležalová, A. Metodika činnostního učení čtení s porozuměním ve 2. a 3. ročníku. Tvořivá škola, 2012

Rosecká, Z. a kol. Malá didaktika činnostního učení. Tvořivá škola, 2004

 

Kontakt:

 

© 2019 Copyright Tvořivá škola - hlava ruce srdce | tvorivaskola.cz
RSS